neděle – 30. květen 2010

jezero Melo
  • zklamání v Corte
  • kaňony nalevo i napravo
  • a oběd bude až u jezera, O.K.? si děláš srandu, né?
  • povolební vývoj v banánové republice

Je hezké se probudit bez toho, aby se vám zoufalý hoteliér snažil vnutit svoje prázdné pokoje. Nad ránem nás navštívily jen místní krávy, ale udržují si rozumný odstup. Je zajímavé, jak se tak velké zvíře jako je kráva, dovede pohybovat tiše a nepozorovaně. Chvíli nedáváte pozor a najednou jsou všude kolem. Křovím se protáhnou líp než my a kamennou zídku (kamenné zídky jsou tady oblíbené), která vypadá že se sesype, když se na ni jen škaredě podívám, ladně přeskakují. Balíme a jedeme na obhlídku “perly korsického vnitrozemí”. Corte je podle všeho bašta místních nacionalistů a neradno zde mluvit o tom, že Korsika patří Francii atd… Na fasádách jsou všude iniciály nějaké místní verze ETA a různá revoluční hesla. Jsou ve francouzštině, ale základní myšlenku chápeme. Přeškrtané jméno Sarkozy nenechává moc prostoru k zmatení. Historické centrum Corte je tak trochu Potěmkinova vesnička. Na první pohled je všechno pěkné, ale stačí nakouknout někam za roh a změní se na neudržovaný oprýskaný cigánov. Corte nás nenadchlo.

Jedeme údolím Gorges de la Restonica na parkoviště (1400 m.n.m.) a dál pak pěšky k skalním jezerům. Už cesta autem stojí za to – kaňony zleva zprava, hluboké strže… průvodce si tentokrát nevymýšlí. Na parkovišti je plno a cesta dál bude kolektivní akce. Nakonec to není tak zlé, lidí je tu dost, ale rozptýlili se. Cíl jsou dvě horská jezera: dolní Lac de Melo (1711 m) a horní Lac de Capitello (1930 m). Cesta vede údolím stále nahoru, teplota klesá a Roman rychle plní kartu ve foťáku. Vzdálenosti klamou a horní jezero je dál než jsme čekali. Navrhuji, že se najíme až u něj, abychom měli dost energie na cestu zpátky a velké nadšení to nevyvolá. Horní jezero je komplet zamrzlé, všude kolem sníh a cesta dál je v mlze. Výstup dál na vrchol jsme zavrhli. Obědváme asi 10 metrů nad hladinou horního jezera a když zrovna vítr rozfouká mraky máme výhled jak z pohádky. Led zamrzlého jezera má modrou barvu (přestože je zataženo) a na povrchu je potažený červeným prachem z okolních skal. Podle fotek by rozmrzlé jezero vypadalo ještě líp, ale z dezinformační tabule pouze ve francouzštině jsem dešifroval, že zamrzlé je 9 měsíců v roce.

Vracíme se na parkoviště a potom na naše “staré” tábořiště z předchozího dne k řece Le Golo. Je to skoro jako návrat domů. Zítra je v programu další výšlap z Corte a nemá smysl hledat na spaní něco nového. Další zprávy o povolební situaci v Česku: nový šéf socanů by byl rád, jako představitel vítězné strany, pověřen sestavením vlády. Přejeme mu hodně štěstí a myslíme to upřímně.

koordináty noclehu:
42°22’50.36″S
9°9’0.84″V
328 m.n.m.
větší mapa

Napsat komentář