úterý – 1. červen 2010

Ajjacio - plaz
  • turistická letoviska nejsou nic pro nás
  • ploty všude kolem, díl I.
  • benzínka jen pro zvané

Tentokrát žádná noční či ranní návštěva krav, prasat či jiného dobytka. Zpětně budeme tenhle nocleh hodnotit velmi vysoko – dál už to bude horší. Po dvou dnech v kopcích se vracíme na západní pobřeží. Podle průvodce je návštěva Ajaccia nutnost. Za poslední dva dny si u nás průvodce, po debaklu s pláží v Porto a popisu Corte, trochu vylepšil pověst. No ale jeden nikdy neví… Na okraji města umýváme na benzínce auto. Na nárazníku máme blátivé stopy od divokých prasat a estét Roman asi nechce děsit turisty ve městě. Vzhledem k dalšímu průběhu dne to byla dobře utopená investice. Sice jsme se při  mytí pobavili (s návodem ve francouzštině to ani jinak nešlo), ale.. o tom později. Pokračování »

středa – 2. červen 2010

okoli menhiru
  • výlet do pravěku
  • ploty všude kolem, díl II.
  • na asfaltu né…

Nocleh na pláži byl výborný nápad. Písek jde anatomicky vytvarovat, nikde nic netlačí, moře šumí, bory hučí, zemský ráj to na pohled. Kam se hrabe hotel. Včera jsme při hledání místa na spaní dojeli dál než jsme chtěli a proti plánu máme náskok. Proto nespěcháme dál a hledáme v mapě kam vyrazit do okolí. Nakonec jsme se shodli na nedalekém vrcholku Monte Barbatu (516 m.n.m.). Vracíme se autem do kopců, parkujeme v městečku Olmeto a vyrážíme. Stezka je součástí dálkové trasy Mare a Monti. Značka vede zeleným tunelem skrz neprostupnou jungli. Pokračování »

čtvrtek – 3. červen 2010

Bonifacio
  • co všechno můžete zažít v Bonifaciu, když umíte francouzsky
  • korsické bludičky
  • kemp U Komára

Nocleh na silnici jsme přežili. Už po pár minutách od probuzení se mi daří vstát a kdyby byla odvaha, zvládl bych bez zlomené páteře možná i dřep. Po snídani míříme směr Bonifacio. Krajina se zase mění. Pastviny jsou pryč a nastupuje kamenitá pustina kombinovaná s plochami nízkých keřů a kleče. Jsme téměř na úrovni moře, brány a ploty zmizely. Ani Korsičanům nestálo za to tuhle pustinu zabírat. Stejně by to bylo zbytečné – kaktusy kolem cest fungují líp než ostnatý drát. Kromě chybějících plotů je špatně ještě něco… Pokračování »

pátek – 4. červen 2010

jezero Ospedale
  • komáři jsou podlá verbež
  • útěk do hor
  • někdo se ztratil
  • na trávě ano…

Zatím nejdražší noc na Korsice a není to poznat. Sáťa se komárům vzdal a spal, já s Romanem jsme celou noc statečně bojovali. Výsledek obou strategií je rozpačitý. Sáťa je vyspaný a požraný, my jsem pokousaní míň, ale o nějakém vyspání se vůbec nedá mluvit. Sprcha, snídaně a rychle pryč. Tepla už máme plné zuby, na další dva dny plánujeme návrat do hor. Jedeme na Porto Vechio, pleníme supermarket a stoupáme do vnitrozemí k městečku L’Ospendale. Za ním potkáváme bandu místních sekáčů trávy. Chápete to? Uprostřed lesa sekají trávu mezi stromy… Parkujeme a dál pokračujeme po značce krásným borovým lesem. Pokračování »

sobota – 5. červen 2010

Bavella
  • přehnaný optimismus u kříže
  • stále vzhůru přes hory, doly a ještěrky
  • dvouokruhoví stachanovci

Za celou dobu na Korsice jsem se nevyspal tak dobře jako dnes v noci – žádné „nó kempink“ po ránu, příjemný chládek. Pokračujeme směr Zonza a pak do sedla Col de Bavella (1218 m.n.m.). Na to, že jsme výš než kilometr, je tu dost teplo. Kolem dokola jsou skalní věže jak z pohlednice. Ostatně, díky jedné z pohlednic v Bonifaciu jsme sem přijeli. Po krátkém hledání se chytáme správné značky a lezeme nahoru. Výstup je namáhavý a teplota roste. Asi po hodině se dostáváme ke kříži na jednom z nižších vrcholů. Je odsud pěkný výhled na sedlo a cítíme se jako správní borci. Pokračování »

neděle – 6. červen 2010

Tollare - Cap Corse
  • místní kuchyně jen pro odvážné
  • změna plánu v tropické výhni
  • romantický večer v rybářské vesničce na dálném severu

Na neděli máme na programu oddech, přesun podél východního pobřeží do Bastie a pak dál na severní poloostrov. Žádný pěší výlet v plánu není. Ráno mizíme z odpočívadla a klesáme dál k moři. Východní pobřeží Korsiky celkem nuda. Je to jediná rovinatá část ostrova, takže hotely, priváty, pláže… Na mapě to vypadá jako několik samostatných měst spojených pobřežní silnicí, ale ve skutečnosti je pobřeží souvisle osídleno, vesnice splývají a kde nejsou domy, je pole. Všechno je pochopitelně oplocené. Hledat tady místo na spaní by bylo zbytečné, museli bychom zajet hluboko do západ zpět do vnitrozemí. Plánujeme dojet až nad Bastii a pak se uvidí. Pokračování »

pondělí – 7. červen 2010

na trajektu
  • kolik úterních turistů se vleze na pondělní trajekt?
  • krize, došlo víno!
  • temnou nocí na slunný severovýchod

Svítání na pobřeží uprostřed divočiny, v dáli ostrov s majákem… ať žije romantika. Pokud se nám podaří přesunout jízdenku na trajekt, tak to dnes bude naše poslední snídaně na Korsice. Vybíráme ze zbytku našich zásob jen to nejlepší a vaříme si slavnostní chleba s paštikou. U moře nepadá rosa a tak odpadá jindy nutné sušení spacáků. Stan jsme stavěli jen jednou – v sedle Col de Vergil. A i tam by to asi šlo bez něj – poučení pro příště. Balíme a vracíme se do Bastie. Po cestě zkoušíme vymyslet náhradní program na jeden den, pokud by se nám nepovedlo odplout už dnes, ale nic nás nenapadá. Pokračování »