úterý – 25. květen 2010

cesta na Korsiku
  • všude dobře, tak co doma
  • pivo & víno & konzervy

Tak jsem se přece jenom  dočkal – ve 12:30 jsem v práci konečně došel k závěru, že dnes už asi firmě ničím nepřispěju a že je na čase udělat pápá. Vyrážím plně naložen skrz pražskou džungli na nádraží a aspoň pro mě tak začíná cesta na Korsiku. Zbytek výpravy touto dobou ještě roztáčí kola kapitalismu, ale já už se jen vezu. Navzdory nevalné leč zasloužené pověsti Českých Drah přijíždím do Mikulova jen s drobným zpožděním v rámci běžných konvencí. A to i přesto, že po cestě přes vysočinu drobně pršelo a dokonce foukal vítr! Z globálního pohledu nemá tahle předehra s dovolenou nic společného, ale pravidla určuje ten kdo píše deník a to jsem já(kub). Pokračování »

středa – 26. květen 2010

Livorno - přístav - náš trajekt
  • temnou nocí na slunný jihozápad
  • sprcha po anglicku
  • první korzický zločin na břehu Le Golo

Během noční cesty přes Rakousko a Itálii se nic zvláštního nestalo. Jediný zásadnější okamžik je krátká intelektuální rozcvička nad automatem systému mýtných bran kousek za hranicemi Itálie. Nakonec je lehce šifroidní mašinka poražena a s platnou vstupenkou na italské dálnice jedem temnou nocí dál. Do Livorna přijíždíme před polednem a bez problémů nacházíme správný přístav i naše seřadiště na molu. Venku je vedro, betonová plocha přístavního mola je rozpálená jak kamna. Pokračování »

čtvrtek – 27. květen 2010

Calvi
  • armádu tu berou vážně
  • tady už se kalit nebude…
  • dlouhá noc s místní žábou

Nikdo nás z noclehárny nevyhodil – to je dobrá zpráva. Horší je, že i když v noci nepršelo, stejně máme spacáky festovně promoklé. Rosa tady padá celou noc. Už od rána to pěkně peče a tak rychle balíme a jedeme dál směr Calvi. Pokračujeme napříč ostrovem na západní pobřeží a ve městě Algajola se poprvé na Korsice koupeme v moři – teda všichni kromě mě… pláž je krásná, moře teplé, ale představa, že v tom teple budu po koupání pokračovat v cestě ubleptaný od soli mě neláká. Sprchy na pobřeží zatím do Algajoly nedorazily… škoda. Pokračování »

pátek – 28. květen 2010

Porto
  • plnění plánu:
    koupel ve vodopádech ANO
    prasata ANO
  • dnes kempujeme legálně

Dobrá zpráva: z noclehu nás zase nikdo nevyhodil a to je naproti farma. Možná to s tím zákazem spaní venku není tak ostré. Celonoční rosa z předchozí noci nebyla náhoda, na nebi ani mráček, ale spacáky jsou mokré a slizké. A tak to tady asi bude pořád. Jedeme do Porto a uzounká cestička se táhne po úbočích prudkých skal. Nalevo skála kolmo vzhůru, napravo kolmo dolů. Na kraji cesty jen nízká kamenná zídka a v prudkých zatáčkách je většinou rozbořená. Dole jsou stromy, takže žádné vraky nevidím, ale podle mě jich tam pár bude. Pokračování »

sobota – 29. květen 2010

nad Col de Vergio
  • tak nic, zase načerno
  • první vrchol dobyt – malý, ale je tam!
  • zpátky u řeky Le Golo

Nad ránem nás místní aktivista (pravděpodobně majitel hotelu v Evise) budí mezinárodním pozdravem „nó kempink“ a klepe nám na stan. Do toho huláká něco o hotelu v Evise. Jestli tohle má být oficiální pozvání do hotelu, tak se nedivím, že musí nahánět turisty po kopcích. Marně ukazuju na značku povoleného kempování… Stejně tak prudí vedle parkující germány v karavanech. Nakonec to vzdá, nasedá do auta a mizí pryč. Jdu prozkoumat tu záhadnou cedulku se stanem. Až z blízka je vidět, že ten stan byl kdysi přeškrtnutý, ale z čáry už zbyla jen vybledlá skvrna. No… co už teď s tím. Pokračování »

neděle – 30. květen 2010

jezero Melo
  • zklamání v Corte
  • kaňony nalevo i napravo
  • a oběd bude až u jezera, O.K.? si děláš srandu, né?
  • povolební vývoj v banánové republice

Je hezké se probudit bez toho, aby se vám zoufalý hoteliér snažil vnutit svoje prázdné pokoje. Nad ránem nás navštívily jen místní krávy, ale udržují si rozumný odstup. Je zajímavé, jak se tak velké zvíře jako je kráva, dovede pohybovat tiše a nepozorovaně. Chvíli nedáváte pozor a najednou jsou všude kolem. Křovím se protáhnou líp než my a kamennou zídku (kamenné zídky jsou tady oblíbené), která vypadá že se sesype, když se na ni jen škaredě podívám, ladně přeskakují. Balíme a jedeme na obhlídku “perly korsického vnitrozemí”. Pokračování »

pondělí – 31. květen 2010

Tavignano
  • prohlídku Corte odkládáme na neurčito
  • otužilci u řeky Tavignano
  • zbytečný úklid v kufru

Z noclehu nás ani na druhý pokus nikdo nevyhodil – naše skóre se pořád zlepšuje. Na snídani přišly zase krávy, ale k bližšímu kontaktu nedošlo. Plán na dnešek je Gorges de Tavignano – další roklina nad Corte. Prohlídku města tentokrát přeskakujeme. Vyjíždíme brzo ráno a před cestou ještě obhlížíme místní pevnost. Přístupné je pouze nádvoří a tak to netrvá dlouho. Muzeum je tak brzo ještě zavřené a my vyrážíme do divočiny. Přece jenom jsme s Romanem rychlejší a tak se po chvíli dělíme s tím, že se se Sáťou někde nahoře, případně na zpáteční cestě u auta, zase potkáme. Prvních pár kilometrů vede cesta po úbočích bez možnosti se schovat ve stínu. Pokračování »