Park je pojmenován po nejvyšší hoře Thajska Doi Inthanon (2565 m.n.m). Tak jakto už v Thajsku chodí, bohužel, pokud toho chcete co nejvíc vidět, musíte si zaplatit výlet. V tomhle případě není až tak třeba čeho litovat (kromě peněz teda), protože se jedná o nejnavštěvovanější národní park vůbec a zástupy autobusů se sem jenom hrnou. Tedy, o nějaké divočině si tu člověk může jenom tak snít.
Ráno nás u hotelu nabral minibus, po cestě jsme naložili ještě dva frantíky a jednoho kanaďana bůhvíjakýho původu. Prostě měl šikmý oči.
Není třeba se zde nějak dlouze rozepisovat, snad jen pár bodů celodenního programu:
- vodopád Vachiratharn
- vrchol hory Doi Inthanon
- 2 stůpy (chrámy) kousek pod vrcholem
- oběd
- vesnice horských kmenů Hmong a Karen
- vodopád Mae Klang
No ty bombosy jsou uzasne. Prosim si kiwi a tresne a nejakou thajskou jobovku. A jelikoz mlceni (ve vasem pripade neodpovidani) znamena souhlas, tak se jiz tesim a predem (puvodne puvabny preklep „prdem“) pekne dekuju.