Národní park Nam Nao

Protože už jsme dlouho nebyli někde v přírodě, rozhodli jsme se to napravit v národním parku Nam Nao, který se přímo nabízel: za prvé je po cestě na sever a za druhé je snadno dostupný.

Nam Nao, tak jako dalších jiných podobných parků v zemi, slibuje nevšední zážitky v džungli s pozorováním rozmanitého rostlinstva a zvěrstva. Aby jste měli nějakou představu, jak to v takovém parku chodí: většina národních parků jsou tak trochu stranou od ostatních památek zaměřených např. na historii apod. Pokud máte štěstí, vede skrz park „normální“ silnice, kde vás na vhodném místě vyloží autobus a zbytek případně dojdete pěšky nebo si najmete taxi. V některých národních parcích se ale bez vlastního vozidla neobejdete. Při vjezdu na území parku se vybírá určitý poplatek. My, jako pěšáci platíme v přepočtu 100 Kč/os. Na území parku se nachází navštěvnické středisko, kde můžete získat kopírovaný náčrtek mapy s nějakýma trekama. Často nechybí expozice o historii parku, květeně, zvířatech apod., často doplněných nějakýma těma vycpaninama či různýma podivnýma tvorama naložených ve skle. Tomuto oddělení se raději vyhýbáme velkým obloukem. V každém parku je možnost zakempovat ve vlastním nebo zapůjčeném stanu, případně jsou k dispozici bungalovy. Většina tras vychází odtud a zase se sem vrací, případně další zajímavosti jsou přístupné v různé vzdálenosti od silnice křižující park. Další takovou věcí, s kterou se musí návštěvník smířit je s tím, že za celou dobu pobytu v parku nemusí vidět ani jednoho savce. Je to celkem logické, těžko se budou zvířata shromažďovat někde poblíž zvídavých turistů, pokud se tedy nejedná o Makaky, kteří jsou na přítomnost člověka navyklí. Ostatní zvířata jsou celkem plachá, ať už se jedná o slony, tygry nebo medvědy. Největším štěstím tak většinou bývá, když se podaří zahlédnout alespoň slona.

V parku Nam Nao většina stezek nebyla delší než 5 km a za dva dny jsme je stihli projít všechny. Trasy džunglí vedou po starých sloních stezkách a my jsme měli možnost se o tom přesvědčit na vlastní oči a nosy. Ne neviděli jsme žádné ušáky, ale po jejich nočním krmení byla na trasách dočista spoušť. Přes cestu byly zpolámané a oholené bambusové stromy, tu a tam nějaký ten koblih, dokonce jsme v jednom místě v dáli uslyšeli praskot lámajících se větví následované mohutným zatroubením. V tu chvíli jsme si uvědomili, že je možná lepší takového slona nepotkat, protože je jisté, kdo z nás by musel skočit do hustého porostu, a slon by to určitě nebyl. Nakonec jsme se tedy spokojili alespoň s těmito stopami sloní přítomnosti.

Jo, a komu někdy připadá velmi otravné noční cvrlikání nebo kuňkání, např, v létě pod stanem atak, ať si schválně zkusí přespat v džungli. Takovej kravál jste nezažili.

Jelikož nám foťáček památníček tropí neplechu, bude to protentokrát (a možná napořád) s fotkami trochu slabší. Proto ještě přidáme pár fotek z přestupní stanice Khon Kaen, kde se nachází velká devítipatrová pagoda, kterou se podařilo, za pomoci dotací ze zahraničí, dokončit v roce 1997.

3 Responses to “Národní park Nam Nao”

  1. Roman napsal:

    Hey hola, toz snad se nebudete bat i slonu :-) ) Pekne nam nejakeho nafotte, kdyz uz si netroufnete na ty kocicky ;-)

  2. Andrea napsal:

    Zdravím do Thajska, příroda je opravdu krásná. Fotky nejsou všechno,ikdyž dokreslují život v krajině. Hlavně,když budete mít zážitky,se kterými se s námi pak podělíte :-)

  3. Kuceraci napsal:

    Dekujeme vsem za vzkazy, cteme je, ale odpovidat se nam uz moc nechce. Holt, mate smulu.