Ostrov Sokotra byl hlavni cil nasi expedice a splnil veskara nase ocekavani – spise je i prekonal. Nas pobyt jsme rozdelili na dve etapy.

Odpocinkova etapa – seznameni s ostrovem

Spolecne s polskym parem jsme si pronajali dzeep s ridicem na tri dny. Meli jsme tak moznost procestovat znacnou cast ostrova. Prvni den jsme prozkoumali vychodni cast, nadherne bile pisecne duny a vecer jsme zakoncili potapenim mezi koraly a pozorovanim rybek vsech moznych barev a tvaru.

Druhy den jsme prejeli do hor do casti zvane Diksam a na vlastni oci jsme obdivali dracincovy les. Je tvoren endemickou rostlinou – stromy draci krve. Ridic s nami pak sjel do neuveritelneho kanonu, kde jsme jako zazrakem objevili nadhernou lagunu, ve ktere jsme se okamzite vykoupali. Vecer jsme prejeli na uplny jih ostrova, kde jsme v pribytku z palmovych listu prenocovali.

Posledni den jsme zamirili na samy zapad ostrova, kde je nejvetsi a nekrasnejsi pisecna plaz na ostrove – Qalansiyah. Koupani v oceanu bylo proste fantasticke.

Tura pohorim Hajar

Pri snorchlovani mezi koraly jsme se seznamili s Amirem, ktereho jsme ukecali, aby s nami sel na turu do pohori Hajar. Amir je Sokotranec, ktery ma rodinu v horske vesnici a zdejsi teren i obyvatele dobre zna. Anglicky sice neumi, ale vystacil si s nasledujicim slovnickem:

• OK
• no problem
• olala
• jdeme (naucil se od nas a casto pouzival)
• bajbaj

I pres tento jazykovy hendicap jsme si dokazali vyborne pokecat a dozvedeli jsme se mnohe o ostrove, horach, mistnich zvyklostech, prirode atd.
Prvni den se prevazne stoupalo do sedla asi 1km nad morem, odkud byl perfektni vyhled na pohori i more. Noclech v horach byl o neco chladnejsi nez na plazi, misto krabu kolem smejdily kravicky.

Druhy den jsme zase klesali smerem k palmove oaze s lagunou. Bylo takove vedro, ze jsme do laguny vsichni ihned naskakali a radostne se potapeli. Zde se nejvice uplatnil Amiruv vyraz olala Na vecer jsme se presunuli k vesnici (o trech chysich), kterou obyval Amiruv dedecek s rodinou. Dedeckova prace byla past velbloda, coz mu ocividne stacilo k celozivotnimu stesti. Dedecek cely vecer ryl do Verusky, ze zitra pro ni zabije kozu. Versuka mu davala najevo, ze ma kuzlatka rada jen na mazleni, coz nemohl pochopit a zdalo se mu to jako velice dobry vtip – az se za bricho popadal.

Kozi hostine jsme vsak neunikli dalsi den – presunuli jsme se do Amirovy rodne vesnicky, kde jiz o nas vedeli a caj byl pro nas v jedne z chysi davno nachystan. Beduni pouzivaji na caj obri termosky made in Japan, ktere jsou vzdy pri ruce. Meli jsme moznost okouknout vsechny obyvatele vesnice vcetne deti a zen. Veruska se zkamaradila s Amirovou sestrou, od ktere dostala jako darek cervene barvivo ze stromu draci krve. Beduinky si timto barvivem pomahaji ke krase.

Článek byl vytvořen 8. 4. 2009 15:56 a je zařazen do kategorie Socotra. Reakce můžete sledovat prostřednictvím RSS 2.0 čtečky. Můžeš pro nás zanechat vzkaz nebo vytvořit odkaz ze svých www stránek.