Sokotra – tyden v raji

Duben 8th, 2009

Ostrov Sokotra byl hlavni cil nasi expedice a splnil veskara nase ocekavani – spise je i prekonal. Nas pobyt jsme rozdelili na dve etapy.

Odpocinkova etapa – seznameni s ostrovem

Sokotra - sladka a slana

Sokotra - sladka a slana

Spolecne s polskym parem jsme si pronajali dzeep s ridicem na tri dny. Meli jsme tak moznost procestovat znacnou cast ostrova. Prvni den jsme prozkoumali vychodni cast, nadherne bile pisecne duny a vecer jsme zakoncili potapenim mezi koraly a pozorovanim rybek vsech moznych barev a tvaru.

Strom draci krve - endemit

Strom draci krve - endemit

Druhy den jsme prejeli do hor do casti zvane Diksam a na vlastni oci jsme obdivali dracincovy les. Je tvoren endemickou rostlinou – stromy draci krve. Ridic s nami pak sjel do neuveritelneho kanonu, kde jsme jako zazrakem objevili nadhernou lagunu, ve ktere jsme se okamzite vykoupali. Vecer jsme prejeli na uplny jih ostrova, kde jsme v pribytku z palmovych listu prenocovali.

Sokotra - pisecna plaz na zapade ostrova

Sokotra - pisecna plaz na zapade ostrova

Posledni den jsme zamirili na samy zapad ostrova, kde je nejvetsi a nekrasnejsi pisecna plaz na ostrove – Qalansiyah. Koupani v oceanu bylo proste fantasticke.

Sokotra - vesnicke holcicky

Sokotra - vesnicke holcicky

Sokotra - vesnicke deti

Sokotra - vesnicke deti

Tura pohorim Hajar

Pri snorchlovani mezi koraly jsme se seznamili s Amirem, ktereho jsme ukecali, aby s nami sel na turu do pohori Hajar. Amir je Sokotranec, ktery ma rodinu v horske vesnici a zdejsi teren i obyvatele dobre zna. Anglicky sice neumi, ale vystacil si s nasledujicim slovnickem:

  • OK
  • no problem
  • olala
  • jdeme (naucil se od nas a casto pouzival)
  • bajbaj

I pres tento jazykovy hendicap jsme si dokazali vyborne pokecat a dozvedeli jsme se mnohe o ostrove, horach, mistnich zvyklostech, prirode atd.
Prvni den se prevazne stoupalo do sedla asi 1km nad morem, odkud byl perfektni vyhled na pohori i more. Noclech v horach byl o neco chladnejsi nez na plazi, misto krabu kolem smejdily kravicky.

Sokotra - pohori Hajar

Sokotra - pohori Hajar

Druhy den jsme zase klesali smerem k palmove oaze s lagunou. Bylo takove vedro, ze jsme do laguny vsichni ihned naskakali a radostne se potapeli. Zde se nejvice uplatnil Amiruv vyraz olala :) Na vecer jsme se presunuli k vesnici (o trech chysich), kterou obyval Amiruv dedecek s rodinou. Dedeckova prace byla past velbloda, coz mu ocividne stacilo k celozivotnimu stesti. Dedecek cely vecer ryl do Verusky, ze zitra pro ni zabije kozu. Versuka mu davala najevo, ze ma kuzlatka rada jen na mazleni, coz nemohl pochopit a zdalo se mu to jako velice dobry vtip – az se za bricho popadal.

Sokotra - kouzelna laguna v oaze

Sokotra - kouzelna laguna v oaze

Kozi hostine jsme vsak neunikli dalsi den – presunuli jsme se do Amirovy rodne vesnicky, kde jiz o nas vedeli a caj byl pro nas v jedne z chysi davno nachystan. Beduni pouzivaji na caj obri termosky made in Japan, ktere jsou vzdy pri ruce. Meli jsme moznost okouknout vsechny obyvatele vesnice vcetne deti a zen. Veruska se zkamaradila s Amirovou sestrou, od ktere dostala jako darek cervene barvivo ze stromu draci krve. Beduinky si timto barvivem pomahaji ke krase.

Sokotra - navsteva u beduinu

Sokotra - navsteva u beduinu

Sokotra - okurkovnik

Sokotra - okurkovnik

Ibb - presun do Sanaa - diskuze s taxikari

Ibb - presun do Sanaa - diskuze s taxikari

Pohori Haraz – kratke zastaveni na venkove

Březen 29th, 2009

Jelikoz na Sokotru letime az za par dni, mame jeste trosku casu poznat pohori nejbilze Sanaa. Vybrali jsme si nejznamejsi vesnicku Manakhah a na dva dny zde zustali. V naddimenzovanem  hotelu jsme byli my a jeste jini dva Cesi, takze jsme meli vybornou prilezitost domluvit se na rozumne cene.

Prvni nas vylet smeroval do vesnicky Al Khutajb – cast cesty jsme sli pesky a byli jsme fascinovani vyhledy do okoli. Obcas sel proti nam nejaky zbloudily vesnican, tak jsme mohli overit smer nasi cesty. Pozdeji jsme sesli na silnici, kde nam behem chvilky zastavili dva motorkari a dopravili nas az do ciloveho mista, odkud se nam naskytl neuveritelny vyhled na okolni vesnice s terasovitymi policky. Nelitovali jsme, ze jsme vzali dalekohled – tazke Franto, dekujeme.

Pohori Haraz - terasovita policka s kavou a katem

Pohori Haraz - terasovita policka s kavou a katem

Nas druhy vylet smeroval do vesnicky Al Hajjarah – tam jsme jeli stopem a zpet pesky. Vesnice byla vybudovana jako pevnost s hradbami a jednou vstupni branou. Velkou cast vesnice vystaveli Zide v prvni polovine 13. stoleti. Uzkymi ulickami jsme se propletli az k domu jednoho z domorodcu, ktery nas pozval k sobe a nabidl nam caj. Cely dum je pouze pro jednu rodinu, ma 6 poschodi, prizemi je vyhrazeno pro dobytek. Ze strechy tohoto domu se nam podarilo vyfotit vesnici z vysky.

Haraz - ze strechy jednoho z domu

Haraz - ze strechy jednoho z domu

Haraz - horska vesnicka Al Hadzarah

Haraz - horska vesnicka Al Hadzarah

Haraz - mistni borci

Haraz - mistni borci

Sanaa – skutecny orient

Březen 29th, 2009

Protoze jsme se rozhodli letet na ostrov Sokotra, vedou nase dalsi kroky do hlavniho mesta Jemenu – Sanaa. Nase prvni dojmy – navrat do 13. stoleti. Z fotek, ktere jsme meli moznost videt pred cestou, jsme si udelali predstavu, ze uprostred Sanaa je stare opevnene jadro se stavbami zapsanymi v UNESCO. Ale uz po pul dennim pobytu v Sanaa jsme zjistili, ze jine domy zde vlastne nejsou. Sami jsme bydleli v jednom z nich – v jednom z tech domu jakoby z perniku, ktere muzete videt zde na fotkach.

Sanaa - stare mesto

Sanaa - stare mesto

Sanaa - pohled na stare mesto

Sanaa - pohled na stare mesto

Sanaa - zkratka do dalsi casti stareho mesta

Sanaa - zkratka do dalsi casti stareho mesta

Nase prvni dojmy z Jemencu jsou vice nez dobre – rozhodne zadny z nich nevypada jako terorista, jsou mili, laskavi, zdravi nas, umi par anglickych slov, ptaji se nas, odkud prichazime, jak se jmenujeme – asi stokrat za den odpovidame na pozdrav, kazdou chvili nas zastavuji … jsou opravdu velice pratelsti.

Sanaa - holcicka v mlynici

Sanaa - holcicka v mlynici

Misto cigaret a alkoholu funguje u mistnich jina droga – kat – jde o listky kere kat, ktere kazde odpoledne kazdy Jemenec zvyka. Podobne jako my doma se schazime v hospudkach, i Jemenci maji sva mista, kde katuji – nejcasteji na ulici nekde ve stinu s kamarady vysedavaji az do pozdnich vecernich hodin a jakoby obradne strkaji do pusy jeden listek za druhym a vytvari se jim legracni „grca v puse“. Az se radne skatuji jezdi az temer do rannich hodin mestem na motorkach a troubi tak ze se neda opravdu vubec spat.

Sanaa - muz s dzambii

Sanaa - muz s dzambii

Istanbul – brana orientu

Březen 25th, 2009

23.3. jsme s lehkym zpozdenim pristali na letisti v Istanbulu, a celkem snadno jsme se presunuli do centra a behem 15ti minut se i ubytovali (pro ty, co to znaji, v hotylku Emin). Na privitanou jsme dostali tradicni turecky caj, takze jsme okamzite mohli nasavat pravou orientalni atmosferu.

Ubytovani v tomto hotylku patri k tem levnejsim, se snidani vychazi na zhruba 15 Eur. Jeho uroven je na pomery v Istanbulu prumerna, takze Verka musela hodne snizit svou latku a zvyknout si, ze tepla voda sice tece, ale v predem nespecifikovanych casovych intervalech, treba jen rano.

Yerebatanska cisterna

Yerebatanska cisterna

Protoze jsem chtel Verku zaujmout vodohospodarskou tematikou, dalsi den jsme zahajili prohlidkou Yerebatanske cisterny. Je umistena pod stredem mesta, je 140 m dlouha, 70 m siroka a obsahuje 336 sloupu vysokych 9 m. Cisterna ma kapacitu 100.000 m3 vody. V soucasne dobe cisterna neplni svou funkci, vyska hladiny je cca 50 cm.

Kolem poledniho konecne zmizela nekonecna fronta, ktera byla od rana pred Hagia Sopfia, takze jsme toho vyuzili a posilneni buchtami jeste z domu jsme vyrazili na prohlidku prekrasne baziliky z 6 stoleti, ktere pak (po dobyti Istanbulu Mehmedem Dobyvatelem) pribyli jeste 4 majestatni minarety. Zajimave je, ze nektere krestanske fresky se i po prebudovani baziliky na mesitu zachovaly.

Bazar s jidlem

Bazar s jidlem

 Nas dalsi plan byl lehky pruzkum Grand bazaru a pak navazujiciho bazaru egyptskeho, ktery je specializovan na jidlo. Grand bazar je zmen zastresenych ulicek, ve kterych je celkem snadne se zamotat a ztratit. Da se tam sehnat temer cokoliv, na co si vzpomenete, prekrasne latky, zlato, keramika a pochopitelne i vodni dymky.

Modra mesita - nocni

Modra mesita - nocni

 Vecerni prochazka po Istanbulu ma jiste take sve kouzlo – obzvlaste pohledy na osvetlene mesity. Nejhezci je podle naseho nazoru mesita Sultana Ahmeda prezdivana Modra mesita a to proto, ze modra barva prevlada na vnitrni vyzdobe.

Dnes jsme navstivili Sultanuv palac Topkapi, prohlidka je tak na pul dne. Krome prekrasne vnitrni vyzdoby a vystavy sultanske klenotnice lze obdivovat i prekrasny park s bazeny. Jedine, o co jsme prisli, byl harem (nutne dalsi vstupne).

My dva a Topkapi

My dva a Topkapi

Al-Káidá – náš turistický poradce

Březen 17th, 2009

Každý si toho všiml, i my – pár dní před odjezdem na cestu došlo ke smutné události – v oblasti Hadramáutu si Al-Káida opět ozvala, že je v plné síle a tentokrát to odnesli 4 turisté z Jižní Koreje, viz. článek z ČTK. Nebyl to sice cíl naší cesty, ale v původních plánech hrál pochopitelně roli. Hadramáut je překrásná pouštní oáza, přezdívaná pouštní Manhattan.

Ač se bombový atentát odehrál mimo naší trasu, rozhodli jsme se (pro klid duše) trochu změnit naše plány a Jemen prakticky vypustit a udělat pouze Socotru. Vzhledem k tomu, že máme plánovaný přestup v Istanbulu, bude toto náš první cíl. Prvních 6 dní strávíme v pohodě v Istanbulu a nejbližším okolí a pak letíme na Socotru, kde se bombové útoky ani únosy nekonají. Je to poměrně vzdálený ostrov, který sice patří Jemenu, ale jinak si žije svým vlastním životem.

Možná to zní uhozeně, ale díky CK Al-Káida se podíváme do Istanbulu – brána orientu – překrásné město u Bosporu. Čeká nás Konstantinův sloup, palác Topkapi a Dolmabahce, Galatská věž, pochopitelně Modrá mešita a Haghia Sophia. Věrka má už nachystané vzorkovnice, takže provedeme inspekci v Jerebatanské cisterně se zásobníkem 80 tisíc metrů krychlových vody. Za vidění by jistě stál rozhodně i venkov – uvidíme, jak to časově zvládneme, třeba bude k vidění i Pergamon a Hierapolis.

Takže nám držte palce, za pár dní už opravdu vyrážíme …

Očkování

Březen 2nd, 2009

Jemen se nachází v prostoru mezi obratníkem Raka a rovníkem a podle stránek Vakcíny.Net jsme se dozvěděli o možné nákaze malárií. To nás dost zaskočilo. Naštěstí nás zdravotní ústav ubezpečil, že malárie tam sice je, ale jen v období říjen až leden, že nákaza v době, kdy návštěvu Jemenu absolvujeme my, rozhodně nehrozí a byla by to obrovská náhoda. Doktor nám užívání antimalarik nedoporučuje, což nás opravdu dost uklidnilo. Repelenty ale pro jistotu bereme …

Do Jemenu není povinné žádné očkování, ale Hepatititida A/B a Tyfus se vždycky hodí, očkování proti nim při cestě na východ raději nikdy nevynecháváme. Já mám očkování platné z nedávné cesty do Chile, ale Věruška musela očkování podstoupit – levé rameno tyfus, pravé žloutenka. Provedené očkování mělo patřičný efekt, neboť při návštěvě rodičů Věruška zapoměla, že má na rameni flastr. Pokoušela se tvrdit, že jde o očkování proti klíšťové encefalitidě,ale na tohle bystří rodiče neskočili.Okamžitě následovala otázka: „Kam proboha zase jedete? Takže nám nezbylo, než kápnout božskou. Tatík okamžitě skočil pro atlas a hledal, kde že to je. Teď na to připravit ještě druhé rodiče …

Internet je plný článků o nebezpečí v zemi, ale to se nás netýká, my jedeme jen do ověřených míst, do hor a pak celý týden strávíme na Socotře … mimochodem, víte, jak je Jemen popsán v průvodci Lonely Planet 2007? Přibližně takto: „Jemen je mnohem bezpečnější země než kterákoliv jiná, kde jsi až doposud byl a lidé jsou tam vřelí a pohostinní jako málokde na světě.“ Jakmile toto hodnocení ověříme, dáme vědět, jestli je pravdivé :)

Koupě letenek

Březen 2nd, 2009

Letenky do Jemenu obvykle pořídíte do 20.000 Kč, my jsme ale využili zajímavé akce Turkish Airlines a letenky jsme sehnali za perfektních 9.000 Kč, což je super. Letenky bylo možné pořídit prostřednictvím Student Agency, GTS a pak také prostřednictvím Jemen.Cz, my jsme využili služeb GTS, kteří byli velice pružní a reagovali obratem. Nejhorší jednání bylo se Student Agency – když jsem chtěl telefonicky letenku vyřídit, bylo mě oznámeno, že se mě ozvou s konkrétní nabídkou. Fajn, čekám, čekám a žadná nabídka nepřichází. Pokouším se využít služeb jiné společnosti – volám na Královnu letenek a ejhle – na druhé straně linky slyším stejnou operátorku jako ve Student Agency. Tak prý to již chystají a mám vydržet. Po dalším týdnu opět žádná reakce. Proto jsme využili nakonec služeb GTS. Nabídka SA dnes konečně přišla, nicméně s tří týdenním zpožděním v době, kdy jsme již měli v ruce letenku od GTS ;-)

Momentálně vyřizujeme ještě letenku na ostrov Socotra, teď už jednám přímo s panem Kumpánem z Jemen.Cz a letenka je údajně již zamluvena. Skvělé, takže to vypadá, že nápad se Socotrou nakonec fakt vyjde. Jsem zvědav, co to bude za éro – jestli něco jako v Indiana Jones – vrtulák plný slepic … ?

Proč zrovna Jemen?

Únor 26th, 2009

To je dobrá otázka. Jemen je znám jako nebezpečná země se základnami Al Kajdy a nestabilními oblastmi po občanské válce v roce 1994. Je to země s minimem turistů, o to ale vřelejšími lidmi, fantastickou architekturou zapsanou do dědictví UNESCO, krásné hory … mé obavy o Jemenu úplně rozpýtlil až Pavel Kumpán, který tuto zemi má několikrát procestovanou a zamiloval si ji. Když se ho v rozhovoru ptali na to, že turisté mají obavy z cesty do Jemenu, krásně na to reagoval:

„Jestli má někdo obavy o svou bezpečnost, tak ať tam nejezdí. Dovolenou by si měl člověk užít a ne se při ní bát. Na druhou stranu nejlepším způsobem, jak se těch obav zbavit, je do Jemenu odjet.“ Rozhovor s Pavlem Kumpánem 22. 10. 2008

Takže jestli někajé obavy ještě máme, za 25 dní je šokovou léčbou zcela rozptýlíme :-)

Na návštěvu Jemenu nemáme zrovna nejvíc času, ale ty hlavní body zvládneme – tedy město Sanaa, nějakou kratší tůru v horách a hlavně se těšíme na ostrov Socotra – zrovna jsme ve stádiu vyřizování letenek na ostrov, jsou tam drobné komplikace s časem, ale určitě se to poddá.

Nezbývá než odpočítávat – za 25 dní vyrážíme.