Archive for the ‘El Norte Grande’ Category

Earthquake in Chile

Čtvrtek, Listopad 15th, 2007
  • czech
  • english

We got known from our friends´ messages about the earthquake over here…? So we had to check it in an Internet cafe in Arica. They say it was quite strong, the houses were falling down and the people were running out in the streets… But the town looks the same as we left it three days ago.All the members of the expedition team are O.K. and look forward to the other destinations :-)

NP Lauca – Parinacota 6348 m.n.m.

Čtvrtek, Listopad 15th, 2007

Po problematickem shaneni dopravy do oblasti NP Lauca jsme konecne sehnali bus plny “navonenych” Bolivijcu. Nocni prejezd z “nuly” do 4500m mel docela nasledky, kazdeho dostaly, nekoho vice, jineho mene, ale uz jsme skoro aklimatizovani na Ojos – tesime se cim dal vic :-) I po celodennim spanku a odpocivani jsme vystup na sopku radeji vzdali. Vlastne o zadne odpocivani neslo, protoze ve stanu mohlo byt tak 40 stupnu plus – v noci pro zmenu zhruba minus 10 stupnu – stan si kolem sebe vytvoril ledovou krustu, takze v nem bylo pekne teploucko … narozdil od stanu cislo dve, kde pry byla docela zima :-))Videt na vlastni oci pasouci se stada lam pod sopkou, hejna plamenaku a jinych ptaku … byla to parada i pres ty strasti s vyskovou nemoci. Cestou zpet do civilizace jsme to vzali pres (p)osadu hypiku, kteri tam nebyli (asi meli dovolenou), ale vyuzili jsme jejich pohostinnosti spolu s dvema Svycary. Nedaleko od hypiku stoji i stara incka pevnost, kterou jsme k veceru navstivili.

Jako tecka tohoto zdarileho vyletu byly geoglify na jiznim svahu (jsme na jizni polokouli, takze severni) v udoli Lluta – co jineho nez lamy … :-)

Nyni pokracujeme smer Calama. Adios.

Arica – mesto pod “dohledem”

Úterý, Listopad 13th, 2007

Po prespani v parku za Casinem na exclusivni travicce pod palmami jsme zacali zjistovat, jak se dostat do NP Lauca. V 8:00 jsme se dozvedeli, ze jediny autobus, ktery jede do techto koncin (vesnice Putre), nam pred hodinou ujel, takze nezbyva nez cekat na druhy den … takze zmena planu – vyrazime na geoglify po prohlidce mesta a obede a tento jediny bus si stopneme zitra primo na trase Chile Ruta 11.

Mesto je typicke letni letovisko a v kazdem rohu ceka na cestovatele spoustu lakadel – napr. restaurace plne “dobrutek”, zmrzlinarstvi, bary, Mekac (zachod – baños), hudebnici, kteri hraji pro penize nikoliv pro zabavu, jak bychom ocekavali :) Nad mestem se tyci vyznamny utes El Morro (par kanonu a Jeza), ktery jsme si nalezite vychunali pri polednim vystupu – jak jinak !!! Pod kopcem je jeste zajimavy kostelicek plny zelezneho srotu od nikoho mene znameho nez Gusty Eiffela. Dalsi zmena – problematico – los problemas – zadny bus timto smerem nejede a jedina moznost je taxi za 12tis pesos. Po komunikaci s mistnimi taxikari jsme se presunuli na mezinarodni terminal a zacali se zajimat o bolivijsky spoj do La Paz, ze by nas pripadne po ceste nekde vysadil.

Nadrazi bylo plne Peruanek a Bolivijek sedicich na zemi a koupajicich se v textilnim tovaru. Jenik vyjednal nocni prevoz bolivijskym autobusem plnym indianek k “pry” nejvyse polozenemu jezeru na svete Chungara (4517 m.n.m.). Proto mame ted cas sedet u internetu a psat tento clanek :-)

Humberstone – strasidelne mesto na vlastni oci

Úterý, Listopad 13th, 2007

Po komplikovanem presunu do Humberstone Jana ze sebe udelala studenta a usetrila nam tak 500 pesosaku ze vstupneho. Opustene mesto bylo plne turistu a stankaru, takze trosicku to kazilo dojem, ale i tak se ve meste daly najit prave zapomenute kouty – v kdysi davno narychlo opustenem baru (kde byly jeste nezasunute stolicky od stolu) jsme poobedvali. Za rohem jsme objevili zcela opusteny bazen (bez vody) s ctyrmi skok-prkny. Zakladem bazenu byl trup lodi – opravdu fascinujici :) Na prknech divadla Roman zahral par kusu z Mistrova pera, predvedl nam, kde sedi blbci a kde mistni honorace.Nejdulezitejsi casti opusteneho mesta je samozrejme tovarna na zpracovani ledku. Obrovske budovy s deravymi strechami a odchlipujici se plechy ve vetru pekne vrzaly az nahanely strach, dvere se zaviraly a otviraly, jako by jimi prochazeli duchove, lampy se kymacely ve vetru a vratnemu bylo take nejmin 150 let – ale batohy nam schoval … :-))

Ze strasidelneho mesta jsme pokracovali dale na sever – do Ariky – cekalo nas 250 km pouste. Aby jsme trosku zmenili nudne presuny autobusy, zkusili jsme stopovat. Jana chlapcum stopla hned prvni projizdejici jeep (Roman si v nem zasral batoh, od ktereho si uspinil cerstve vyprane tricko), ktery je bohuzel svezl jen 30 km a tam stopovali dale – bezuspesne – ale uspesne stopli autobus :o) a sama pro sebe (a Jenika) si stopla pravy emericky truck FrightLiner az do Ariky, kde jsme 2 hodiny cekali na hochy na spatnem nadrazi. Ale konec dobry, vsechno dobre – znovu jsme se setkali …PS. Dodatek: V teto casti pouste projede zhruba 6 aut za hodinu, z toho 2 jsou schopne te vzit – pokud jses evropska blondynka nebo chilska prerostla muchacha (vice informaci u chlapcu …)Poznamka: Z Ariky mame v planu pokracovat po zeleznici do nejsevernejsi vesnice v Chile, jak jsme vycetli ve starem cisle mesicniku Koktejl … bohuzel jsme dosli trochu pozde – posledni vlak odjel pred 17ti lety, od roku 1990 bylo nadrazi prohlaseno za historickou pamatku :-))

Iquique

Úterý, Listopad 13th, 2007

Po celonocnim presunu autobusem (zhruba 12h jizdy, navic 3 hodiny zpozdeni) jsme se ubytovali v exclusive hotelu i se snidani, na kterou jsme se moc tesili – vyklubala se z ni spalena houska s roztecenym maslem a kafe.Iquique je velice pekne pristavni mestecko, plne ulicek z ledkove (kolonialni) doby. Namesti zdobi majestatni hodinova vez a divadlo, ktere vynikne obzvlaste v noci, kdyz se stridaji osvetlovaci (kycovite) barvy – pockejte na video :) Z namesti vede pesi zona s kolejema, na kterych dnes jiz jen stoji vagonek, ktery kdysi mozna jezdil. Cela ulicka je lemovana drevenymi domy z doby nejvetsi slavy mesta, ktera utichla s prvni svetovou valkou, kdy ledek prestal byt exclusivni surovinou pro vyvoz.

Pekna byla i prochazka po plazi, kde se konaly zavody serfaru a zaverecnou teckou byl rybarsky pristav, kde se povalovali lachtani, mezi kterymi poletovali pelikani a racci.Vecer se nam podaril obrovsky ulovek – nasli jsme pravy chilsky bar ve kterem nechybela cepovana cerveza (de barril).