Archive for the ‘El Norte Chico’ Category

Ojos del Salado udolan :-)

Neděle, Prosinec 2nd, 2007

Podarilo se nam ´nemozne´ – 29. listopadu kolem poledniho a roku 2007 jsme si sahli do kratera sopky ve vysce 6893 m.n.m. Jak to cele probihalo?Po domluve s Maxmilianem, ktery zastupuje cestovni kancelar Aventurismo spravujici oblast okoli Ojos del Salado, jsme se s Mariem presunuli starym jeepem na 270km dlouhou prasnou cestu k nadherne Laguna Verde ve vysce 4280 m.n.m. U laguny jsme pobyli 2 noci (podle Jany studene, my to vidime jinak) a den a podnikli odpoledni aklimatizacni vylet na sopku Muerto – sopka sice odolala, ale i tak jsme dosahli vysky 5050 m.n.m. – jako zaklad na Ojos ideal … :-)Treti den pro nas Mario prijel a prevezl nas na Refugio Atacama ve vysce 5200 m.n.m. – jizda to byla udesna az vytrepana (cestou jsme videli spoustu ´lediku´), ale vyhledy staly za to. Hned odpoledne jsme vyrazili do druheho vyskoveho tabora Tejos se zasobamy, zatimco Jana nam hlidala stan a seznamovala se s Holandany, kteri by meli jit nahoru nasledujici den (coz se nam vubec nehodilo – nahore muze spat jen 6 lidi, ale jen Holandanu bylo 12).Diky nim na nas musel vrchol Ojosu cekat o den dele. Takze kdyz konecne Holandani zmizeli nahoru, zustal kemp Atacama jen nam a vecer se k nam pripojil i germansky kamarad Max, ktery zkousi zdolat Ojos napodruhe (lec bezuspesne).Paty den po lehkem obede vyrazime konecne vzhuru k nebesum do vysky 5839 m.n.m. do tabora Tejos – cestou se delime na dve skupinky dle stanu – a vykonnosti :-), ale Franty jsme se nahore nedockali – asi kilometr pred kempem si to rozmyslel a vratil se dolu za Holandany … refugio Tejos je dobre zarizene, sest pohodlnych postylek a zbytky holandskych zasob, ktere se hodily, takze Roman se konecne po dlouhe dobe najedl :-) Zobrazit celý text »

San Pedro de Atacama a okoli

Sobota, Listopad 24th, 2007

Valle de Luna

V ramci odpoledniho vyletu jsme navstivili mimojine Valle de Luna (mesicni udoli), kde jsme meli byli svedky uchvatneho zapadu slunce. Ale ze bysme to museli videt dvakrat …
Asi erupce na slunci zpusobily, ze barvy nebyly takove, jake nam byly liceny hippie-pruvodcem Emiliem.

Chuquicamata (pro znalce Chuqui)

Po nekolikadennim cekani jsem se konecne dockali a mohli jsme na vlastni oci videt tu nejvetsi “diru” v zemi. Jedna se o nejvetsi povrchovy medeny dul na zemekouli. Pro predstavu uvadime miry: 5 km dlouhy, 3 km siroky a dnes jiz 1 km hluboky. Sut se vozi v obrovskych nakladnich vozech, ktere si muze dovolit jen malokdo. Pro predstavu uvadime nektere ceny nahradnich dilu: pneumatika 1ks – USD 20.000 (je potreba 6 kusu), cely vuz – USD 4.000.000 cash.

Bolivijska tour de Altiplano

Sobota, Listopad 24th, 2007

Vysoka nadmorska vyska, pisek, vedro, zima, vitr, zaludeci potize, sul – to vse a vice bylo na nasem 4 dennim fakultativnim vylete. Nekteri z nas na takovem organizovanem “zajezde” byli poprve a podle toho byla mira zazitku u kazdeho odlisna. Nekomu se zajezd nelibil vubec (Honza), nekdo byl nadsen (Jana), nekomu se to proste libilo (Roman) a nekomu to bylo jedno (hadejte kdo).

Zobrazit celý text »

Narodni park Azucar

Neděle, Listopad 11th, 2007

Po depresi z Pichasky jsme dukladne proverili dalsi park, ktery nam mel zvednout naladu a ukazat Chile v nejlepsi krase. Do vesnicky jsme se dostali s dalsimi tremi turisty minibusem zdejsiho typka, ktery jako jediny provozuje dopravu do kempu (asi) jeho brachy a hned kolem poledniho jsme vyrazili s morskym vlkem a lodnim kucharem na vylet k ostrovu Los Pinguinos.
Tucnaci na tucnacim ostrove
Vylet nemel opravdu chybu, trval sice jen necele 2 hodiny, ale videli na vlastni oci male tucnaky a blbnouci tulene, byli jsme opravdu sokovani. Kolem neustale poletovali pelikani, kormorani, rackove a dalsi potvory.
Odpoledni koupel v Tichem Pacifckem Oceanu (TPO) mela tyto obeti:

  • Jenik male utonul a po te se pripalil.
  • Jana se take pekne prismahla, ale pry je to v normalu.
  • Jakmile Jenik uvidel na plazi vyvrhle meduzy, uz do vody nevlezl.
  • Jediny Franta prezil (tento den) bez uhony, protoze se opaloval v cepici a zcela oblecen.
  • Roman na vzniklou situaci reagoval zodpovedne, pali ho to jen trochu, a to i na jinych mistech :-)

Navecer nam otevreli hajzliky a sprchy, nafasovali jsme 20 litovy kanistr pitne vody, polinka, abysme si mohli uvarit (stale nam nefunguje nas benzinovy varic !!!). Pak nas Jenik pozval na veceri do zavrene rybarny, takze nezbylo nez, aby opet nase kucharka neco specialniho vykouzlila.

Opet brzy rano, hned po te co vykouklo z mraku slunce (po 10h) jsme vyrazili na vyhlidku vzdalenou 10 km a tu jsme akorat na obed dobili. K obedu se pripojily 3 poustni lisky – maji rady banany a susenky – Franta si mysli, ze maji rady uplne vsechno … Vyhled stal opravdu za to – toz posudte sami … Z udajnych 20ti druhu kaktusu jsme nenasli zhruba 13 druhu a z doternych lam ani jednu. Ale i tak hodnotime vylet za velice zdarily.
Vyhled na ostrov s tucnaky a okoli

NP Pichaska

Neděle, Listopad 11th, 2007

Pohled do udoli San Pedro de Pichasca

Po precteni uchvatneho clanku v nasem pruvodci, kde Pichaska byla vybarvena jako to nejlepsi v Chile, jsme se vydali colectivos-em (minibus) do poustni oazy San Pedro de Pichaska, kterym protekala ricka.S donou, kterou nam zavolal bagrista Adamec, jsme vyjednali ´slevu´ na ubytovani v kempu a jelikoz nam stale nefunguje nejlepsi benzinovy varic na trhu, domluvil jsme s donou dodavku carbonu (drevene uhli), takze hlady jsme netrpeli :-) Spani na hutnem travnicku bylo prijemne a po te, co jsme zjistili, kde se pousti voda, jsme si i uvarili …Casne rano (po 10h) jsme v plne polni za umorneho vedra (presne dle pruvodce) vyrazili zdolat 3km pochod do parku, kde nas mely cekat ty nejvetsi ocni vytery, ktere lidstvo kdy videlo – tj. zkamenele stromy, obtisk brontosaura a fosilie. Krome krasne kvetoucich kaktusu, prave praveke domacnosti a betonoveho brontosaura uz park nemel az tak co nabidnout a tak jsme si udelali novy zaver o nasem pruvodci, ktery vychvali i tu nejvetsi blbost :)