Pucon – Villarica

Po prijezdu do mestecka jsme se hned setkali s Monikou, ktera si nas a nase cestovani odchytila na internetu. Monika pracuje v cestovni kancelari, tak jsme z ni vytahli par uzitecnych rad.

Nasli jsme vyborny kemp s perfektni babcou a kuchyni. Prvni den jsme procourali mesto a druhy vyrazili na kolech na vylet do okoli. Pucon je male mestecko v udoli u jezera, v krasnem zelenem prostredi hned pod sopkou, jejiz vrchol je stale zasnezeny a ktera si tise blafa … samotne mesto tak trochu pripomina alpske letovisko, dokonce si tu muzete dat i nemecke pivo Kunstmann – no my jako pivni odbornici bychom rekli: docela hruza … zato jsme ale objevili (diky Monice) mistni specialitu, kterou snist v jednom (cloveku) prakticky nejde – je to obrovska misa hranolek posypana smesi masa, parku a cibule a navrchol bylo kydle i volske oko – no proste lahoda – krom Jany, ktera tento fadni druh jidla zrovna nemusi … :o)

Nas celodenni kolovylet do okoli hodnotime peti hvezdickama z peti. Ze zacatku trosku nudnou cestu si zprijemnujeme zastavkou u horkeho pramene (piknik a fotovytery na sopku) a hlavne pak zastavkou u vodopadu Carileufu, ktery se nejvic libil Frantovi, kde se koupal do puli tela, ale kameru zachranil ;-) Vodopady byly zvlastni v tom, ze se tu slivaji tri reky (tedy vodopady) ve stejne hladine a dale pak pokracuji jako jedina reka. Opravdu hezke. Po empanadove prestavce jsme dorazili az k hlavnimu nasemu cili - jezeru Caburgua opet zasazenemu do nadherneho zeleneho okoli, v pozadi lesy a kopce … no famozni – asi nam uz z toho pisku a pouste hrabalo :)

Cestu zpet do Puconu bereme pres venkov – pres polni cesty, kolem Jezy a zvlastniho kosteliku, nasleduji vyhledy do okoli, pastviny, okolo vysuteho mostu az do Puconu, kde kola vracime presne v 20:00 jak bylo domluveno.

Posledni den jsme meli v planu vyrazit do NP Heurquehue, ale protoze nam ujel autobus a dalsi jede az dost pozde (parku bychom si moc neuzili), vymysleli jsme alternativni program – poznat zivot mistnich indianu Mapuchu. Neni lepsi misto na poznani jejich kultury nez vesnicka Villarica, kde maji trznici s dokonce puvodnim jejich obydlim a hned vedle male utulne muzeum.

Oproti pustemu, suchemu a pisecnemu severu je to pro nas obrovska zmena, krajina je takova zivejsi, destivejsi, zelenejsi, veselejsi, proste super :-)

4 Responses to “Pucon – Villarica”

  1. Krakowian says:

    Protestuji proti tomu, ze ta mistni specialita nejde snist v jednom cloveku!!!! Sam mam bohate zkusenosti a trenink ze slavneho brnenskeho Triumviratu “Cola Transport, Sandonorico, Pohadkova hospudka” kde jsem vzdy a vsechno snedl, a ze tam ty porce jsou opravdu obrovske. To vse vam dosvedci Zajic!!!!

  2. Mikin says:

    Všechno nejlepší Romanovi k narozeninám přeje celá rodina, dárky a dobrá bašta ho čekají doma .

  3. monika says:

    Hola senores y senorita!!! :-)

    Eeeej to som rada, ze sa vam aj nadalej dari. Velmo peknie fotecky z vasho kolovyletu. A samozrejme z Chiloe tiez. V Pucone zas prsi:-( (ako vzdy) a tak je nalada na psa. Tak vam zatial prajem vela slnecnych dni a vela stastia aj nadalej.

  4. Roman says:

    Zdravim vsechny co nas sleduji z jizni Patagonie, tak jsme po DVOU dnech stravenych v autobusu konecne tady. Zatim je tady pekne pocasi tak uvidime jak to dlouho vydrzi, zitra vyrazime primo do Torres del Paine – asi na 5 dni.
    Dekuji vsem za prani k narozeninam :-)
    Jeste k tem fotkam, vic jich sem schvalne nedavam, protoze to byste se nemeli na co tesit az budeme doma ;-)